|
|
Simulating daily load profiles to evaluate tariff structures
Abdallah, Hadi ; Paar, Martin (oponent) ; Radil, Lukáš (vedoucí práce)
This thesis deals with simulating daily load profiles for the purpose of evaluating tariff structures. The first part of the thesis examines the economic aspect of electricity supply-that is, electricity markets, tariff design, and tariff structures available in Czechia and other European countries. The thesis also covers the concept of integrated community energy systems. The key part is creating a model simulation for simulating daily load profiles using a bottom-up method and presenting multiple scenarios for determining the price of electricity in different scenarios.
|
|
|
Demand for gas: Evidence from the 2022 energy crisis
Stuchlík, Jan ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Opatrný, Matěj (oponent)
Tato práce analyzuje dopady energetické krize z roku 2022 na změny ve spotřebním chování českých domácností s hlavním zaměřením na zemní plyn a další zdroje energie. Dopady jsme zachytili pomocí příjmových a křížových cenových elas- ticit výdajových podílůrůzného zboží. Tyto elasticity jsme získali z odhadovaných parametrů kvadratického téměř ideálního poptávkového systému. Parametry systému jsme odhadli pomocíiterované proveditelné zobecněné nelineárnímetody nejmenších čtverců na datech na úrovni domácností sbíraných společností PAQ Research. Poptávka po plynu je během energetické krize příjmově elastická na rozdíl od jiných zdrojů energie. Domácnosti významně upravily svou spotřebu luxusního i nezbytného zboží v reakci na vysoké ceny energií. Odhady křížové cenové elasticity ukazují pokles podílu výdajů na luxusní zboží a dálkové teplo v souvislosti s vyššími cenami plynu. Snížený podíl výdajů na zdravotní péči a dopravu a zvýšený podíl výdajů na tuhá paliva souvisí s vyššími cenami elektřiny. V reakci na rostoucí ceny nezbytného zboží domácnosti obecně snižují podíly výdajů na luxusní zboží. Reakce domácností na energetickou krizi jsou různorodé mezi...
|
|
|
Faktory ovlivňující míru úspor domácností ve světových ekonomikách
Kudrnová, Veronika
V práci jsme se zaměřovali na determinanty míry úspor domácností ve světových ekonomikách. Determinanty byly rozděleny na ekonomické, finanční a sociálně demografické. Na základě teoretických předpokladů a statistických testů byl vytvořen panelový model s fixními efekty. Sledovali jsme 35 zemí OECD v letech 2000-2020. Bylo zjištěno, že se determinanty míry úspor a jejich statistická významnost v regresi všech zemí v souboru a v konkrétních regionech liší. V neposlední řadě jsou na základě zjištěných skutečností uvedena doporučení pro opatření v oblasti hospodářské politiky.
|
|
|
Občané o materiálních životních podmínkách svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo od konce března do května 2023, byly položeny všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.\n\nVíce než polovina (53 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 35 % za „ani dobré, ani špatné“.\n\nHodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti loňsku nezměnilo.\n\nTřetina (34 %) Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností zhorší, necelá pětina (18 %) očekává zlepšení a méně než polovina (46 %) předpokládá, že se nezmění. Očekávání se oproti loňsku výrazně zlepšila, ale zůstala výrazně horší, než byla v období let 2015 až 2020 do nástupu pandemie COVID-19.
|
|
|
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v dubnu a květnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n13 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z února a března se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\n15 % české veřejnosti očekává zlepšení ekonomické situace v ČR, 32 % předpokládá setrvalý stav a 51 % počítá se zhoršením.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.
|
|
|
Občané o inflaci a reálných příjmech – duben/květen 2023
Červenka, Jan
Výzkum CVVM, který probíhal od konce března do začátku poslední dekády května 2023, se zabýval problematikou pohybu všeobecné cenové hladiny, respektive míry inflace. Nejprve jsme všem dotázaným položili otázku týkající se vývoje reálných příjmů jejich domácnosti v uplynulém roce. Následně jsme se respondentů dotázali na hodnocení inflace v minulém roce a na to, jaký vývoj reálných příjmů předpokládají letos.\n\nVíce než dvě třetiny (68 %) českých občanů jsou toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina (27 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako zhruba stejné a jen jeden dotázaný z pětadvaceti (4 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako vyšší oproti minulému roku.\n\nJen o málo více než pětina (21 %) občanů hodnotila inflaci za rok 2022 jako spíše přijatelnou, zatímco tři čtvrtiny (75 %) ji označily za spíše nepřijatelnou.\n\n78 % dotázaných očekává další inflační znehodnocení měny v tomto roce, přičemž 35 % se domnívá, že toto znehodnocení bude výrazné. Jde o lepší výsledek, než byl ten loňský, výrazně nejhorší za celou dobu realizace srovnatelných měření od roku 2007, ale i tak jde o druhý nejhorší výsledek od roku 2013.
|
|
|
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu a červenci 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n16 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 57 % ji vnímá jako špatnou a 26 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května se hodnocení ekonomické situace významně nezměnilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.
|
|
|
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – srpen/září 2023
Červenka, Jan
12 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z června a července se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.
|
|
|
Water footprint of consumption of the Czech households
Možíšová, Jana ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Turdaliev, Salim (oponent)
Vzhledem k tomu, že lidská společnost zvyšuje své požadavky na životní prostředí, je důležité nalézt způsoby, jak tento tlak zmírnit. Jedním z možných důležitých hledisek by mohlo být spotřební chování jedinců. V bakalářské práci zkoumáme vodní stopu související se spotřebou českých domácností. Použitím hybridní input-output analýzy počítáme vodní stopu domácí produkce a importovaných produktů pro 90 produktových skupin a poté je propojujeme s výdaji 2899 českých domácností. V analýze používáme data pro rok 2018 a výsledky prezentujeme zvlášť pro modrou a zelenou vodní stopu. Průměrná roční spotřeba modré a zelené vody na člena domácnosti je 214.3 m3 a 2544 m3 . Kategorií nejvíce zodpovědnou za vodní stopu je skupina potravin s 74 %. Tato kategorie má také mezi dvanácti spotřebními skupinami nejvyšší spočítanou vodní intenzitu. Studie ukázala, že vodní stopa je mezi domácnostmi rozdělenými do decilů dle výdajů rozdělena nerovnoměrně. Nejnižší decil využívá okolo 4 % celkové vodní stopy, zatímco desátý decil spotřebovává téměř 18 %. Lineární regresí výdajů a vodních stop jsme získali statisticky významné elasticity pohybující se mezi 0.48 až 2.71. Klíčová slova Vodní stopa, české domácnosti, hybridní input-output metoda, spotřeba, modrá vodní stopa, zelená vodní stopa
|
|
| |
host ::
RSS.